Tuesday, January 27, 2009

Brazinho Soares ani Tacho Konknni Sonvsar

Brazinho Soares ani Tacho Konknni Sonvsar
-Jose Salvador Fernandes

Monis, apli umed mhunn kortoli gozal, fuddem vochun kednam aplea jiva-bhavachi mandit ani ti gombhirtayen (seriously) ghet tem sangunk zainam. Kalapurcho Xri Brazinho Soares apli umed mhunn 1953 vorsa thavn Konkniche Romi lipintlean uzvadda yeupi pustokam viktim ghetalo, vachtalo ani samballtalo. Punn az tachi ti umed, umed uronk nam ti gozal tannem gombhirtayen ghetlea.

Rajyo Kola ani Sonvskrutik
Puroskar ghetanam dista.

Kalapurchem ‘Konknni Bhanddarachem Ghor’
Brazinho-babachem Kalapura aslolea ghorant, Konknnichem moladik-toladik, okxoranchem bhanddar bhorlolem asa. Hea bhanddarachem mol korta titlem thoddem.
Brazinho-baba kodde Konknniche Romi lipintlean uzvadda ailolim sabar vixoyanchim - ganvtti vokhdanchim, vijnean (science), kotha, kadambori, nibon’d, dhormik, lingi xikxonnachim - pustokam asat. Tea bhair, Konknni veakoronnam, xobdkox oxi bhaxik-ui pustokanchi aspot asa. Ganvtti vokhdanchim pustokachim nanvam sang mhonntanch, Brazinho-bab fottafott Francis Paul Jose Rodriguesachea Poilo Adar, Piddevontacho Adar, Ranantlim Zhaddam Dev Ximpta oxim kitlimxinch nanvam sangta. Sorgest Reginaldo Fernandesacheo Amoreska, Bhirakull Rat, Padmini, adi. oxeo Reginaldacheoch sumar 100 kadamboreo tache kodde asat. Tea bhair, Caridade Damaciano, Joao Inacio de Sousa, Bonaventure D’Pietro ani her kadamborikarancheo zaiteoch romaxi tachea ghorant ghor korun asat. Itlench nhoi, Konknniche Romi lipintlean uzvadda ailolim adlim ani disallim, satollim, pondrallim, mhoineallim, vorsallim toxench aichea kallar legit uzvadda yevpi potram-masikam Brazinho-babachea ghorant
vevosthit ritin manddun-samballun dovorlolim dolle bhorun polleunk melltat.. “Torui, mhojem ghor sarkem kortanam thoddim Konknni masikam vallten khalim. Tednam dolleantlean denvlolea dukhachi olsann azun-ui mhojea dolleant asa”, oxem Brazinho-bab dukhi zaun sangta.
Sogllem to koxem samballta?
“ Hanv tednam Ponnje Dr. Manohar P. Tambaxim ‘Lab Assistant’ mhunn nokrek aslom. Mhaka 25/-rupia pogar aslem. Chav-panniechi mhaka ruch yetali tednam hanv ti toxich sonsun, chaye khatir duddu moddinastana Konknni pustokam gheunk khorchitalom. Itlea mogan, itlea tygan ani jiv otoun haddlolea mhojea Konknni bhanddaracher mhozo jiv asa. Dekhun, dor 8 disam uprant hanv tim pustokam, potram saf kortam, pustam ani vallti-sannos vo kitench luksonn korta toslem lagchem nhoi mhunn khub thokos ani kallji ghetam,” oxem Brazinho-bab gombhirponnan sangta.

Nanvosto ani ontpr’raxttrik pop gavpi Remo Fernandes tachem pustok prodorxon polleta.

Konknni pustok-potranchim prodorxonnam
Brazinho-baba kodde pustok ani potram-masikanchea rupan Konknniche Romi lipintlean jem bhanddar asa tem Gõyant ani Gõyam bhair legit mellpachi xoketay nam. Itlem durmill (rare) bhanddar tem. Konknnicheo khas karyavolli zatat tednam Brazinho-babak tachem hem bhanddar prodorxit korunk sabar kodden amontronnam yetat. Punn to soglleach amontronnank zap dinam. 1989 vorsa Dalgado Konkinni Akademi (DKA) sthapnnechea vellar Ponnji Institute Piedade vosreant ek karyavoll asli. Tea vellar Brazinho-baban aplea Konknni-bhanddarachem thoimsor prodorxonn kel’lem. Toxench, 1992 vorsa, Konknni tiatrachim 100 vorsam monoitanam-i Kala akademint prodorxonn kel’lem. Tea vellar tachi hi Konknnichi girestkay polleun khubxea zannamnim tachi bhorpur tust-tokhnnay kel’li, oxem Brazinho-bab to 14-15 vorsam adlo ugddas kaddit sangta. Itlench nhoi, Kuveitt-ui tannem don vorsank tin pavtti prodorxonnam keleant. Ek pavtt sogllea tiatranchea pustokanchem ani don pavtti
tiatranchea ‘hand bill’-anchem. Him prodorxonnam Kuveitt Gõy Tiatr Sonvsthechea bavttea khal zaleant.
“ Bhanddar viktem gheunk zaite ‘offers’ aileat”
“ Mhoje lagim aslolem hem Konknnichem bhanddar apnnak di, apunn vikte ghetat oxem sabar zannamnim mhojexim porxim yeun sanglam. Thoddeam sonvsthamnim legit mhaka zaitench farik korunk raji asat mhunn duddvanchem ains dakoylem. Punn hea sogllea ‘offers’-ank hanvem nam mhonnlem. Mhojea ghamachea duddvamnim ani tyag korun ekttailolem bhanddar hanv dusreank kiteak vikum? Duddvam poros mhojea Konknni bhanddarak chodd mol asa oxem hanv somzotam ani mandtam,” Brazinho-bab obhimanan sangta.

Hea bhanddaracho fuddar kitem?
Punn tujea uprant hem bhanddar korun samballtolo oxem Brazinho-babak vicharlear to fott korun sangta - “Mhozo put, Tadeu samballtolo. Hem mhojem bhanddar samballunk az meren mhaka mhoje potinin, dhuven ani putan puray tenko dila. Ghorant tor Konknnichem-i kitem-i boroup aslolo ek kagdacho kuddko poddlolo aslear, tim to kuddko kednach kochrea dobeant ghalinant. Mhoje kodde haddun ditat. Atam ghorant mhoji sun asa. Tika-i mhojea bhanddaracho mog lagla ani ti-ui mhaka hem bhanddar samballunk khub mozot korta. To dis yetoch hanv tem ghor sasnnak soddun vetolom khoro, punn mhojem Konknni bhanddar mat tea ghorantlean khoinch vechem nam hachi mhaka khatri asa. Mhojea uprant tea bhanddarachi zababdari apleacher gheupachi mhojea putan ani heramnim khuxi ugtailea,” Brazinho-bab atm-visvasan sangta.
Brazinho-babachem dusrem rup - Konknni borovpi
Sahitik mollar tannem poili kovita “Doryachem Ojap” boroyli ani ti poilech pavtt Aitarachem Vachop potrar 9/2/1958 vorsa porgott zali.Mhonnche, tannem Konknnintlean borounk survat kelear hea vorsa 50 vorsam somplim. Aitarachem Vachop, Ave Maria, Vavraddeancho Ixtt, A Vanguarda, Porjecho Adar, Goan Express, Vavraddi, Cine Times, The Goa Mail, Udentechem Noketr, Goencho Sad, Sot, Divtti, Uzvadd, Loksad, Gõykar, Novem Goem, Goencho Avaz, Goenchem Ful, Konkan Mail, O Herald, Goan Sports Weekly, Dor Mhoineachi Rotti, Konknni, Arso, Gulab, Goencho Porzoll, Goenchim Kirnnam, Goencho Pormoll, Goencho Fuddari, adi. oxeam sabar potram-masikancher kotha, kovita ani mhotvachim boroupam tannem keleant.
Karnaval, Goencho Gulab, Hea Sonvsarant, Konknni Noketrancho Uzvadd hea masikancho up-sompadpi zaun vaurla. Mogacho Xevott Ximiterint ani Konn To Khuni (Tiatr), Mogachi Doulot (Kovita) ani Oparincho Jhelo (Mhonn’nneo) him pustokam tannem chhapleant.
Tachem nanv Novi Dil’lintle Sahit’ya Akademichea Who’s Who of Indian Writers-ant asa.
1996 vorsa, Santa Cruzchea Social Welfare Association-a koddchean ‘Boro Konknni Boroupi ani Kovi’ mhonn bhouman zala. Kala Akademin ghoddun haddlolea Tiatr Rupea Utsovachea dobajea vellar tacho bhouman zala. 2007 vorsant Abrilache 17ver Kuveitt Gõy Tiatrache Sonvsthen tacho Kuveittant bhouman kelo ani teach disa Kala Akademi Gõy hannim Tiatr Disa nimitan tacho bhouman kelo. Gõy Sorkarcho Gõy Rajyo Kola ani Sonvskrutik Puroskar-ui (2004-05) taka favo zala. Hea xivay, tannem kelolea Konknni vavra khatir tache sabar pavtti sotkar keleat.



Lapitt

19/5/2008

No comments:

Post a Comment